Druhý hrací den východočeské skupiny Pardubáci se hemžil zajímavostmi. Po prvním hracím dni vedoucí Legendy jasně vyhrály i kolo druhé. Vyplývá z toho, že je jedno, jestli hraje Ivan, nebo Jirka, stálicemi je dvojice Hanu Hanu. Ty tentokrát podržely v první hře selhavšího Jirku Hindráka (hodil jen 223), který se jim za to odvděčil průměrem 244. Na fotce zleva je Blanka, Jirka a Dana. Ze třetího místa se na druhé dostal tým Bowlingzone S, když jasně vyhrál druhý hrací den. Průměr přes 190 měl Jarda Turina a to byl ze svého družstva nejslabší. Roman Dvořák měl svůj průměr složený ze samých dvojek, ovšem ozdobou byl Fanda Tesař. Vyfotil jsem ho nejen proto, že je ozdobou (skvěle vypadá), ale hlavně kvůli tomu, že jako jediný hodil 300. Na první místo ztrácí Zóni pět bodů, ovšem na Levitbike, po prvním hracím dni druhé družstvo tabulky, mají náskok deseti bodů. U Levitů mávali praporem Pavel a René, oba s průměrem přes 190, stařečkové tentokrát nic moc. Z veteránské dvojice hrál ten starší líp, než ten mnohem (o rok) mladší. Chlapci se po čtvrtém místě v tomto kole sesunuli na celkové třetí. Vyfoceni jsou za minulé druhé místo, zleva Vláďa, Petr, René a Pavel (starší, na to pozor). Čtvrtá pozice 1. BK Kings se nezachvěla ani na chvíli, v tomto kole se chlapci (Martin a Vašek, je to řazeno dle výkonů v kole, i když házeli zhruba stejné prd) inspirováni Sylvou dostali na třetí místo hracího dne. Vzhledem k jejich věku, ale hlavně talentu, celkovou mají bronzovou příčku na dosah. Old boys (dříve Dodo) mají na Kingy ztrátu jen 3,5 bodu, navíc prudce lepší skóre by mělo naznačovat, že ještě nehodili flintu do obilí. Nehráli špatně, ale kam se hrabali Pepa a Marek (čtvrtý nejlepší hráč kola) na Standu, který hrál s Fandou Tesařem nejzajímavější zápas hracího dne. Ten Standův je zamaskovaný bonusem, ale věřte, že to stálo za to. Kluci zopakováním pátého místa z prvního kola prokázali svou stabilní výkonnost, ještě víc stabilita zdobila Juniory. Ty jsem poškodil obviněním, že mně ukradli tužku (stála 3 Kč a měl jsem ji teprve druhý měsíc), takže se (oni to tvrdí) nemohli soustředit na hru. Já si myslím, že se soustředili na tombolu, ve které, na rozdíl od ligových bojů, dvakrát vyhráli. Vedle vyrovnaných výkonů je zdobil i dobrý pocit, protože mají našlápnuto na titul „nejoblíbenější soupeř“. V tomto kole dopadli o malinko hůř, než v tom prvním, ale co, není důležité zvítězit, ale bojovat. Úplně vidím ten boj, pokud si to po skončení ligy rozdají s šestým nejlepším družstvem skupiny Ústí. Čímž se s Vámi loučí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat přeje Zdeněk Barvínek.
